V letošním roce jsme s naší už tradiční návštěvou pražských divadel nečekali do „Dušiček“ a vypravili jsme se za kulturou do pražských Dejvic už v měsíci máji. Ten své pověsti čest ale nedělal. Lilo jako z konve. A tak jsme se sešli celí mokří v divadelním foyer a čekali na organizátora Jardu, který zatím v okolí „kulaťáku“ – se vstupenkami v kapse – zoufale hledal parkoviště. Ale našel a dorazil včas. A tak jsme se společně ubírali do hlediště divadla Semafor na nové představení s názvem Osvobozené divadlo Semafor. Představení je uváděno na počest pětapadesátiletého výročí založení divadla a nedožitých devadesátin Jiřího Šlitra, nezapomenutelného prvního partnera Jiřího Suchého. Jejich písničky jsou populární dodnes. Někteří z nás Sokolů jsou pamětníky počátků divadla (tehdy ještě na Václavském náměstí) a jeho obrovské popularity v šedesátých letech minulého století. Byli jsme mile překvapeni svěžestí a elánem dnes již více než osmdesátiletého zakladatele divadla Jiřího Suchého. Se svou dlouholetou partnerkou Jitkou Molavcovou i mladým souborem (mimo jiné skvělý pianista Petr Ožava, zpěvák Michal Malátný a další) provázejí diváky leporelem písniček, skečů i forbín (hommage na Osvobozené divadlo) z uplynulých let jak divadla Semafor, tak i Osvobozeného divadla trojice Voskovec - Werich - Ježek.
Po tak zdařilém představení jsme se samozřejmě nemohli hned rozejít, nýbrž bylo nutné zhlédnuté (i jiné) důkladně při dobrém pivku prodebatovat. Naštěstí je v blízkosti divadla hospůdek dost.
- ju -